Meteorologické pojmy

Na stránkách o počasí se vyskytují i základní pojmy z meteorologie, jejichž správný význam není vždy zcela jasný, proto jsou některé z nich zde vysvětleny. Texty jsou převzaty se souhlasem autora ze stránek o počasí v Nové Pace.

Doplkov meteorologick veliiny

Mezi doplkov meteorologick veliiny pat zejmna slunen zen, dlka slunenho svitu a UV index. Nyn k jednotlivm pojmm:

Slunen zen lze rozdlit na:

  • zen ultrafialov (vlnov dlka pod 400 nm)
  • zen viditeln (vlnov dlka 400 a 750 nm)
  • zen infraerven (vlnov dlka pes 750 nm)

Viditeln zen tvo asi 45 % dopadajcho zen, piem jeho podl je vy pi zataen obloze, kdy me doshnout a 60 %. Pkon (intenzita) zen dopadajcho na povrch zemsk atmosfry in 1373 W/m2. Toto mnostv se nazv tzv. solrn konstanta a je to teoretick maximln mon namen hodnota.
Dlka slunenho svitu udv poet hodin za den, msc, nebo rok, po kter pm slunen zen dosahovalo zemskho povrchu, tj. po kter ternn pedmty vrhaly zeteln stny. Trvn slunenho svitu zvis jak na dlce dne, tak i na vskytu oblanosti a mlh. Slunen svit se m slunomry (heliografy). Slunomr vyuv tepelnho inku slunench paprsk soustednch koul ze specilnho skla, v jejm ohnisku je umstn registran psek. Koule funguje jako oka a slunen paprsky vypaluj do registran psky stopu zvislou na dlce a intenzit slunenho zen.
UV index je dn rovn tzv. erytemovho slunenho ultrafialovho zen a je mezinrodn standardizovan bezrozmn veliina, vyjadujc biologick efekt zen na lidsk zdrav. V na geografick oblasti se UV index pohybuje v rozmez od 0 do 9, v tropickm psu me doshnout a 15 nebo 16. Veobecn se d ci, e m ve je Slunce nad obzorem (za jasnho poas), tm vy je UV index a tm vt dvka UV zen, kter zashne exponovan iv organismy. Nejvych hodnot u ns dosahuje UV index v lt v polednch hodinch. Podle hodnoty UV indexu bychom tedy mli volit rove na ochrany proti ultrafialovmu zen. Vznam jednotlivch hodnot UV indexu najdete v tabulce v ploze.

Vypoten meteorologick veliiny

Jde o veliiny vypoten na zklad kombinac nkolika zmench zkladnch veliin. Tato data nm umouj lpe vyjdit vliv poas na n organismus, ppadn na dal dje kolem ns. Mezi tyto veliiny pat zejmna zdnliv teplota, chlad vtru, index horka, vka spodn zkladny mrak a dal.

Zdnliv teplota je kombinac nkolika faktor a lpe vystihuje psoben vnjho prosted na pln obleen lidsk tlo. Je to souhrn promnnch definujcch tepelnou pohodu lovka, kter jsou zahrnuty do jednoho ukazatele, pedevm vliv chladu vtru a indexu horka. V tto veliin jsou zakalkulovny krom teploty i vlhkost vzduchu a rychlost vtru. Jedn se o pomrn sloit vpoet.
Zdnliv teploty vy ne 26,6 C jsou obvykle spojeny s nktermi nepjemnmi pocity. Hodnoty blc se nebo vy ne 40,5 C jsou povaovny za ivot ohroujc, s monost tkho vyerpn z horka nebo ehu, pokud je expozice del nebo fyzick aktivita vysok. Mra stresu z horka se me liit v zvislosti na vku, zdravotnm stavu a tlesnch vlastnostech.
Chlad vtru (oznaovan t jako Wind Chill) bere v vahu vliv vtru na nae vnmn vnj teploty. Lidsk tlo za teplot nich ne 37C ohv okoln vzduch. Pokud je bezvt, tento oht vzduch se nehbe a tm na tle vytv jakousi izolan vrstvu. Jakmile ale zane foukat vtr, tento tepl vzduch je odvt pry a pocit chladu se zv.
Index horka (oznaovan t jako Heat Index) se propotv pomoc relativn vlhkosti a vnj teploty a vyjaduje, jak "hork" vzduch ctme. Kdy je relativn vlhkost nzk, pocitov teplota bude ni ne aktuln teplota, protoe vypaovn potu probh rychleji, a tm se tlo ochlazuje. Jakmile je ale relativn vlhkost velk (vzduch je nasycen vodnmi parami), pot se ji tak rychle neodpauje a pocitov teplota se zvyuje.
Podobnou veliinou je i humidex (vzniklo zkrcenm Humidity Index). Humidex je hodnota, kter se pouv k vyjden vnman teploty v kombinaci s vlhkost jako jedno slo. Humidex m formt teploty ve stupnch Celsia, protoe byl vyvinut v Kanad. Tento parametr je obvykle potn pro teploty vzduchu nad 17C, protoe pro ni teploty se jeho hodnota bl (i pi vysok vlhkosti) namen teplot. Hodnota do 29 stup je vnmna jako pijateln, 30 a 34 stup jako nepohodl, 35 a 39 stup jako velk nepohodl a omezen velk fyzick nmahy, 40 a 45 stup pedstavuje nebezpe, 46 a 53 stup vyjaduje velk nebezpe, 54 a vce stup indikuje ohroen ivota.
Vka spodn zkladny mrak (Cloud base) je pomrn dleit veliina pro odhad dalho vvoje poas. Jde o veliinu dopotvanou na zklad men zkladnch veliin (teplota, tlak a vlhkost vzduchu) a jejch zmn v ase, proto je nutno ji brt trochu s rezervou, kdy neuvidte dn mrak a program pedpokld, e by ve vce 1450 m mla bt jeho zkladna. Obecn vak plat, e m ve je nastavena spodn spodn zkladna mraku, tm lep poas lze oekvat.

   PEDCHZEJC STRNKA    |   NSLEDUJC STRNKA