Meteorologické pojmy

Na stránkách o počasí se vyskytují i základní pojmy z meteorologie, jejichž správný význam není vždy zcela jasný, proto jsou některé z nich zde vysvětleny. Texty jsou převzaty se souhlasem autora ze stránek o počasí v Nové Pace.

vodem

Meteorologick veliiny lze rozdlit na:

  • zkladn (pmo men)
  • doplkov (pmo men)
  • vypoten (z kombinace nkolika mench veliin)
  • statistick, kter jsou soust dlouhodobch pehled poas
  • ostatn

Zkladn meteorologick veliiny

Mezi zkladn meteorologick veliiny pat teplota vzduchu, tlak vzduchu, vlhkost vzduchu, srky a vtr. Nyn k jednotlivm pojmm:

Teplota vzduchu je zkladn meteorologick prvek udvajc tepeln stav ovzdu, tj. schopnost vzduchu pijmat, nebo pedvat tepelnou energii. M se pesnm teplomrem, kter je dokonale chrnn ped pmm slunenm zenm v meteorologick budce ve vce 2 m nad zemskm povrchem. Teplota vzduchu se u ns m ve C.
Specilnm dajem je pzemn minimln teplota vzduchu, kter udv nejni hodnota teploty vzduchu zaznamenan tsn nad zemskm povrchem na meteorologick stanici za urit asov obdob. K men pzemn teploty vzduchu se pouv stejnho teplomru jako pro men minimln teploty vzduchu v meteorologick budce. Minimln teplomr se umisuje do specilnho stojnku ve vce 5 cm nad zem. Vznam tto hodnoty je zejmna pro zemdlce a zahrdke.
Atmosfrick tlak vzduchu. Atmosfrick vzduch vlivem sly te psob na zemsk povrch tlakem (hydrostatick tlak), jeho velikost zvis na mnostv vzduchu lecho nad danou plochou. Z tohoto dvodu je tlak nejvy u povrchu Zem a s vkou kles. Jako jednotka atmosfrickho tlaku se pouv hektopascal [hPa], nkdy se mete setkat s jednotkou milibar [mbar], piem jejich vzjemn vztah je 1 hPa ~ 1 mbar. Na aneroidech bv dodnes udvn v jednotkch Torr, emu odpovd pepoet 1 torr = 1 mm rtuovho sloupce a 1 torr ~ 4/3 hPa. Za normlnch podmnek je tlak 1013,25 hPa (pro 45 zempisn ky, nadmoskou vku 0 metr a teplotu 273 K). Tento tlak je povaovn za standardn. Aby bylo mon srovnn namenho tlaku vzduchu, pouv se tzv. tlak pepoten na hladinu moe, kdy namen absolutn hodnota tlaku vzduchu se pepot na srovnateln hodnoty.
Vlhkost vzduchu je meteorologick prvek popisujc mnostv vodn pry ve vzduchu. Mnostv vodn pry ve vzduchu podmiuje vznik oblak a srek a je asov i mstn velmi promnliv. Vlhkost vzduchu se m vlasovm vlhkomrem, nebo psychrometrem co je pstroj tvoen dvojic stejnch teplomr, z n jeden m idlo such (such teplomr) a m teplotu vzduchu a druh m idlo obalen navlhenou bavlnnou punokou (vlhk teplomr). Vypaovnm vody z punoky se odnm vlhkmu teplomru skupensk teplo vypaovn, a proto je jeho daj zpravidla ni ne daj suchho teplomru. Pomoc psychrometrickch tabulek se z rozdl daj tchto teplomr uruje vlhkost vzduchu a tlak vodnch par. S vlhkost vzduchu zce souvis i rosn bod, co je teplota, pi n vzduch dosahuje stavu nasycen vodn parou a ta se zane sret. Jinmi slovy je to teplota, na n by se musel vzduch za nezmnnho obsahu vodn pry a beze zmny tlaku vzduchu ochladit, aby mnostv vodnch par v nm obsaen stailo k jeho nasycen. Protoe vzduch me za urit teploty pojmout jen urit mnostv vodn pry, pi ochlazen pod rosn bod zan "pebyten" vodn pra kondenzovat a chladn pedmty se vylouenou vodou oros. Takto vznik nejenom rosa, ale i mlha, oblaky apod.
Srky jsou vodn kapky, nebo ledov stice vznikl nsledkem kondenzace (zkapalovn) vodn pry nebo desublimace (pemna plynnho skupenstv pmo ve skupenstv pevn) vodn pry v ovzdu. Jde tedy o vechnu atmosfrickou vodu v kapalnm, nebo tuhm skupenstv, vypadvajc z rznch druh oblak, mlhy, nebo usazujc se na zemskm povrchu i na pedmtech v atmosfe. U tuhch srek se tak m vka snhov pokrvky a jej vodn hodnota. Zkladnm pstrojem pro men srek je srkomr jeho zchytn plocha je 500 cm2. Plat, e 1 mm srek = 1 l vody na 1 m2. Pro registraci hrnu a asovho prbhu dopadajcch kapalnch srek bhem letnho obdob slou registran pstroje zvan ombrografy. Srky podle intentity dlme na:

  • velmi slab srky < 0,25 mm/hod.
  • slab srky > 0,25 mm/hod. a < 1,0 mm/hod.
  • mrn srky > 1,0 mm/hod. a < 4,0 mm/hod.
  • siln srky > 4,0 mm/hod. a < 16,0 mm/hod.
  • velmi siln srky > 16,0 mm/hod. a < 50,0 mm/hod.
  • extrmn srky > 50,0 mm/hod.

Vtr je meteorologick prvek popisujc proudn vzduchu v uritm mst atmosfry v danm asovm okamiku vzhledem k zemskmu povrchu. Vznik mezi dvma msty s odlinm tlakem vzduchu, kdy stice vzduchu jsou uvdny do pohybu silou tlakovho gradientu (spdu) ve smru od vyho tlaku k tlaku nimu. Vtr je tm silnj, m je vt tlakov gradient, ili m jsou hust izobary na synoptick map. Pro popis vlastnost vtru jsou podstatn dv veliiny - rychlost a smr vtru. M se pomoc anemometru.
Rychlost vtru se m ve vce 10 m nad povrchem zem a udv se v metrech za sekundu ppadn kilometrech za hodinu (1 m/s = 3,6 km/hod.). Pro odhad sly vtru slou tzv. Beaufortova stupnice sly vtru (viz tabulka v ploze). Specifickm dajem rychlosti vtru je tzv. nraz vtru, co je maximln rychlost vtru trvajc alespo 3 sekundy, kter se objev bhem 3 minutovho intervalu.
Denn probh vtru je celkov vzdlenost v kilometrech, kterou pekon vtr za 24 hodin.
Smr vtru se udv dle smru, odkud vtr vane. Smr meme vyjdit pesnji pomoc azimutu (0-40 severovchodn, 40-90 vchodn, 90-130 jihovchodn, 130-180 jin, 180-220 jihozpadn, 220-270 zpadn, 270-310 severozpadn, 310-360 severn) nebo tak pomoc svtovch stran.

Pokraovn na     NSLEDUJC STRNCE