Meteorologické pojmy

Na stránkách o počasí se vyskytují i základní pojmy z meteorologie, jejichž správný význam není vždy zcela jasný, proto jsou některé z nich zde vysvětleny. Texty jsou převzaty se souhlasem autora ze stránek o počasí v Nové Pace.

Statistick meteorologick pojmy

Tropick den je den, kdy maximln teplota vzduchu doshla alespo 30,0C.
Tropick noc je noc, kdy minimln teplota vzduchu neklesla pod 20,0C.
Letn den je den, kdy maximln teplota vzduchu doshla alespo 25,0C.
Chladn den je den, kdy maximln teplota vzduchu nepekroila 10,0C.
Mrazov den je den, kdy minimln teplota vzduchu klesla pod 0,0C.
Ledov den je den, kdy maximln teplota vzduchu nedoshla 0,0C.
Arktick den je den, kdy maximln teplota vzduchu nepekroila -10,0C.
Prmrn denn teplota a jej vpoet. Dve se tato teplota potala jako prmr teplot vzduchu, kter byly nameny v 7:00 hod., ve 14:00 hod. a 21:00 hod. (tato hodnota se potala dvakrt). Nyn u modernch digitlnch meteorologickch stanic se pot jako prmr z jednotlivch minutovch vzork namench bhem celho dne.
Meteorologick den je pojem pro obdob, za kter se vyhodnocuj denn namen data. Dve byla data vyhodnocovna za obdob od 07:00 hod. do 06:59 hod., tedy jako potek meteorologickho dne byl oznaen as 07:00 hod., v anglosaskch zemch dokonce 09:00 hod. Nyn v dob automatickch digitlnch meteorologickch stanic je za potek meteorologickho dne povaovna plnoc.

Ostatn meteorologick veliiny

Mezi ostatn meteorologick veliiny pat zejmna slunen zen, dlka slunenho svitu a UV index. Nyn k jednotlivm pojmm:

Slunen zen lze rozdlit na:

  • zen ultrafialov (vlnov dlka pod 400 nm)
  • zen viditeln (vlnov dlka 400 a 750 nm)
  • zen infraerven (vlnov dlka pes 750 nm)

Viditeln zen tvo asi 45 % dopadajcho zen, piem jeho podl je vy pi zataen obloze, kdy me doshnout a 60 %. Pkon (intenzita) zen dopadajcho na povrch zemsk atmosfry in 1373 W/m2. Toto mnostv se nazv tzv. solrn konstanta a je to teoretick maximln mon namen hodnota. V ppad rznch odraz dopadajcch na mc idlo lze namit i hodnoty vy.
Dlka slunenho svitu udv poet hodin za den, msc, nebo rok, po kter pm slunen zen dosahovalo zemskho povrchu, tj. po kter ternn pedmty vrhaly zeteln stny. Trvn slunenho svitu zvis jak na dlce dne, tak i na vskytu oblanosti a mlh. Slunen svit se m slunomry (heliografy). Slunomr vyuv tepelnho inku slunench paprsk soustednch koul ze specilnho skla, v jejm ohnisku je umstn registran psek. Koule funguje jako oka a slunen paprsky vypaluj do registran psky stopu zvislou na dlce a intenzit slunenho zen.
UV index je dn rovn tzv. erytemovho slunenho ultrafialovho zen a je mezinrodn standardizovan bezrozmn veliina, vyjadujc biologick efekt zen na lidsk zdrav. V na geografick oblasti se UV index pohybuje v rozmez od 0 do 9, v tropickm psu me doshnout a 15 nebo 16. Veobecn se d ci, e m ve je Slunce nad obzorem (za jasnho poas), tm vy je UV index a tm vt dvka UV zen, kter zashne exponovan iv organismy. Nejvych hodnot u ns dosahuje UV index v lt v polednch hodinch. Podle hodnoty UV indexu bychom tedy mli volit rove na ochrany proti ultrafialovmu zen. Vznam jednotlivch hodnot UV indexu najdete nap. na strnkch eskho hydrometeorologickho stavu.

   PEDCHZEJC STRNKA    |   NSLEDUJC STRNKA